Asi nejčastějším adaptačním problémem bývá ranní pláč. Dítě má problém se odloučit od matky, vše je pro něj nové a neznámé. Pokud to mateřská škola umožňuje, mohou rodiče s dítětem zpočátku chvíli pobýt ve třídě, ještě lepší je, když se dítě se školkou seznamuje postupně.

Pokud dítě vycítí, že postoj rodičů je nejistý, často si snaží právě pláčem vybojovat pohodlnější variantu, kdy by nemuselo ráno vstávat, podřizovat se režimu mateřské školy a nové autoritě. Rodiče by měli dítěti pobyt ve školce prezentovat jako fakt – já musím do práce, ty musíš do školky, ne jako jednu z možností.

Většina nováčků nastupuje do mateřské školy v září, tyto děti to pak mají v lecčems daleko složitější, než někteří jejich vrstevníci, kteří nastupují v průběhu roku (většinou to jsou ale jednotlivci). V září se pak často v šatnách mateřských škol setkáváme s takzvaným „hromadným pláčem“. Situace, kdy jeden začne brečet a ostatní se zdánlivě bez důvodu přidají, pak může zaskočit i „otrlé“ rodiče. Rodiče by měli s ranním pláčem raději dopředu počítat a nebýt z něho vyděšení, protože svým neklidem pak podporují nejistotu dítěte.

Učitelky mohou rodičům významně pomoci – stačí je ujistit, že takové reakce jsou nejen obvyklé, ale že ony jsou na ně připravené a že jsou schopné je zvládnout. Maminky, které se první dny trápí, jestli dítě ve školce nestrádá, když ráno plakalo, je potřeba odpoledne ujistit, že jejich potomkovi pláč dlouho nevydržel, a že si většinu dne spokojeně hrál. Děti většinou opravdu pláčou jenom chviličku. Učitelka také může po dohodě i rodičům během dne zavolat a ubezpečit je, že je vše v pořádku.

Psychosomatické problémy

Psychosomatické obtíže nebývají u dětí v době adaptace na mateřskou školu tak časté, nicméně vyskytují se. Mezi tyto problémy patří bolesti hlavy a bříška, zvracení, průjem, ale třeba i horečka bez zjevné příčiny. Dítě si tyto problémy vlastně vyvolá, aby na sebe upoutalo pozornost rodičů a vyhnulo se tak školce. Spouštěčem těchto potíží bývá obvykle strach nebo úzkost (strach bez konkrétní podoby). Při nástupu do mateřské školy dítě může prožívat separační úzkost (úzkost z odloučení od matky) a tato úzkost pak může být přetransformována právě do psychosomatických potíží.

Pokud dítě trpí psychosomatickými potížemi, měli by se rodiče pokusit odstranit strach dítěte. Je třeba mu vše znovu podrobně vysvětlit, ubezpečit dítě, že si pro něj zase přijdou, sdělit mu dobu, kdy ho ze školky vyzvednout a tu dodržet. Pokud dítěti slíbí, že ho vyzvednou po obědě, je nutné, aby ho po obědě opravdu vyzvedli. Někdy je při přetrvávajících potížích nutno kontaktovat dětského psychologa.

Malý tyran

Rodiče se někdy snaží, aby se vyhnuli problému, vyhovět svému dítěti za každou cenu. Dítě pak ví, že stačí například začít srdceryvně plakat nebo se vztekat a maminka zařídí, aby zůstalo doma s babičkou, případně si vezme dovolenou, atd. Dítě tedy dosáhne svého a rodič se mu, často na vlastní úkor, podrobuje. Významná dětská psycholožka Jiřina Prekopová nazývá takovéto děti „Malými tyrany“.

Malý tyran je vlastně jenom hodně nešťastné dítě, u kterého není naplňována jedna ze základních potřeb, a to potřeba bezpečí. Dítě, které je zvyklé manipulovat rodiči, pak samozřejmě vnímá sebe jako toho silnějšího a rodiče jako ty slabší. A takové dítě pak nemůže u slabého rodiče najít bezpečí, pevný postoj ani orientaci. Rodič se pak stává obětí svého dítěte, cítí se být manipulován a neví jak ze začarovaného kruhu ven.

 Ukončení adaptace

Moment ukončení adaptace není možné přesně určit. Předpokládá se, že adaptace je ukončena:

• Když se dítě dokáže zapojit do skupinového dění, najde si ve školce vlastní přátele a cítí se zde dobře.
• Pokud si dítěte dokáže hrát se stejně starými dětmi a umí se s nimi dohodnout.
• Dítě chodí do mateřské školy rádo, cítí se zde dobře, je klidné a v pohodě.
• Samo vyjadřuje své požadavky, přichází s vlastními nápady, dokáže řešit problémy.
• Dítě akceptuje denní program, zná a dokáže dodržovat pravidla skupiny.
• Dítě se dokáže odloučit od matky a při opouštění matky, nedělá žádné velké problémy.
• Zná jména učitelek a dětí a komunikuje s nimi.